V malebné vesničce na okraji hustých lesů se konal pohřeb starého pána Nováka, kterého všichni znali jako tichého a samotářského muže. Jeho smrt byla pro místní šokem, a tak se na poslední rozloučení sešla téměř celá obec. Pohřební obřad probíhal klidně a s úctou, když se najednou stalo něco nečekaného.

Ve chvíli, kdy se rakev začala pomalu zasypávat zeminou, si všichni přítomní všimli neklidného pohybu z povrchu hrobu. Z hlíny začali vylézat hadi – černí, lesklí a s děsivým pohledem – a brzy je doplnili i škorpioni, jejichž jedovaté klepeta vzbuzovala hrůzu. Panika propukla během několika sekund. Lidé ustupovali, křičeli a někteří upadli do šoku.

Místní stařešina vesnice okamžitě začal vyprávět dávné legendy o kletbách a temných tajemstvích, která se po generace tradovala v okolních lesích. Říkal, že Novák možná v životě udělal něco, co přírodu rozhněvalo, a teď si to vesnice musí odnést. Nikdo však nevěděl, jaký hřích by to mohl být.

Zástupci úřadů a odborníci byli na místě ještě ten den. Pokusili se situaci vysvětlit racionálně – možná že teplé počasí a blízkost lesa umožnily hadům a škorpionům hledat útočiště právě pod povrchem země. Přesto však nikdo nechápal, proč se zrovna během pohřbu objevili a proč právě v takovém množství.

Celá vesnice zůstala otřesená a většina obyvatel se začala hrobu vyhýbat. Někteří dokonce tvrdili, že v noci slyší podivné šustění a cítí mrazivý vánek, který přichází od Novákova hrobu. Místní pastor svolal mši za duši zesnulého a vyzval všechny k modlitbě, aby se klid na hřbitově vrátil.

Tato zvláštní událost rychle přitáhla pozornost médií i odborníků na záhady. Příběh o pohřbu, během něhož se objevily hadi a škorpioni, se stal předmětem diskuzí a spekulací nejen v regionu, ale i daleko za jeho hranicemi.

Případ zůstal záhadou, která bude ještě dlouho rezonovat v myslích všech, kdo byli svědky této děsivé scény. A vesnice? Ta dál žije ve stínu tajemství, která je možné vysvětlit jen s obtížemi.