V roce 1980 zmizely za záhadných okolností čtyři jeptišky z malého kláštera na venkově v jižních Čechách. Tyto ženy, známé svou oddaností, pokorou a laskavostí vůči místní komunitě, se jednoho dne prostě vypařily beze stopy. Policie i obyvatelé vesnice bezúspěšně pátrali po jakýchkoliv stopách, ale časem se jejich případ stal záhadou, která byla zapomenuta i těmi, kdo je znali nejlépe.

O dvacet osm let později, v roce 2008, byl do stejné farnosti přidělen mladý kněz jménem Pavel. Měl pověst člověka se smyslem pro spravedlnost a zvědavostí, která ho vedla k pátrání po dávných příbězích jeho nové komunity. Během úklidu staré fary objevil skrytou místnost, která byla dlouhá léta opomíjená a zapomenutá.

V této místnosti našel starý, pokrytý prachem kufr plný deníků, dopisů a dalších osobních věcí zmizelých jeptišek. Ale to, co ho nejvíce zaujalo, byl svazek dokumentů, které odhalovaly tajemství, jež by změnilo pohled na celý případ i samotnou církev. Dokumenty popisovaly roztržky uvnitř kláštera, vnitřní spory, ale také temné intriky, které sahaly až do nejvyšších pater místní církevní hierarchie.

Zjistil, že jeptišky narazily na velké nepravosti — od korupce přes zneužívání moci až po tajné praktiky, které měly být utajeny za každou cenu. Zdálo se, že jejich zmizení nebylo náhodné, ale plánované, aby zabránilo odhalení těchto skandálů.

Tento objev vyvolal vlnu šoku a nevíry nejen mezi věřícími, ale i v celé církevní instituci. Byly zahájeny nové vyšetřování, některé osoby byly postaveny před soud, a pomalu začala vyplouvat na povrch pravda, která byla tak dlouho potlačována.

Příběh těchto čtyř jeptišek a odvaha mladého kněze Pavla připomínají, že pravda nakonec vždy vyjde najevo, a že i jedna osoba může rozpoutat změnu, která ovlivní celý svět. Dnes je jejich příběh symbolem boje za spravedlnost, pravdu a světlo i v těch nejtemnějších časech.

Tato záhada zůstává připomínkou toho, jak hluboko může sahat lidská odvaha a jak moc může pravda proměnit osudy mnoha lidí.