Bylo sychravé ráno v zapadlé vesničce jménem Dolní Lhota. Mlžný opar se táhl podél řeky Moravy, která líně protékala kolem starého kamenného mostu. Ticho narušovalo jen šumění vody a občasné zařehtání koně na blízké farmě.
Nikdo netušil, že během několika minut se zde odehraje scéna, kterou si místní budou vyprávět ještě dlouhá léta. Ne kvůli tragédii samotné — ale kvůli něčemu, co překonalo veškerá očekávání.
Beze slov, bez výrazu
K mostu přijelo starší auto. Vystoupil z něj muž, od pohledu vyčerpaný, neoholený, s očima jako prázdné sklenice. V náručí nesl malou holčičku, asi pětiletou, oblečenou v růžové bundičce s kapucí. Neplakala. Jen se držela jeho bundy.
Na mostě se rozhlédl. Nikdo široko daleko. A pak ji jednoduše hodil dolů.
Dívka s výkřikem zmizela ve vlnách.
Kůň, který všechno viděl
Na farmě nedaleko se právě vypouštěl kůň jménem Argon, starý a klidný valach, který celý život vozil děti a vozíčkáře. Ten den stál sám u plotu a všiml si dění na mostě.
Ve chvíli, kdy se dítě ponořilo do vody, se Argon prudce vzepjal, přeskočil ohradu a rozběhl se směrem k řece. Jeho kopyta duněla po ztichlé silnici.
Skok do neznáma
Argon nezaváhal. Bez sedla, bez jezdce, skočil z břehu přímo do vody. Proud byl silný, říční dno kluzké, ale kůň plaval s neuvěřitelnou jistotou směrem k místu, kde naposledy zahlédl dítě.
Dívka se vynořila jen na vteřinu. Argon k ní doplaval a chňapl zuby za její kapuci. Udržel ji nad hladinou, i když ho proud strhával.
V tu chvíli si lidé na protějším břehu všimli, co se děje. Jeden muž, rybář, přiběhl a skočil do vody. Společně pak vytáhli holčičku i koně na břeh.
Dívka kašlala vodu. Byla v šoku, promrzlá — ale živá.
Pravda vyjde najevo
Otec se mezitím snažil odjet, ale jeden z kolemjdoucích zpozoroval jeho podivné chování a zastavil ho, dokud nepřijela policie.
Během výslechu vyšlo najevo, že muž byl čerstvě propuštěn z psychiatrické léčebny, matka dítěte zemřela při porodu, a on psychicky nezvládl situaci. Tvrdil, že „chtěl dceru ochránit před světem“.
Argon – nečekaný hrdina
Argon se stal okamžitě místní legendou. Jeho čin byl popsán v novinách, lidé mu nosili pamlsky a děti kreslily obrázky koně s pláštěm superhrdiny.
Holčička – jmenovala se Terezka – přežila bez vážných následků. Byla svěřena do péče své tety, která ji později pravidelně vodila na farmu.
Terezka, když se jí ptali, co si pamatuje, vždy říkala jen jedno:
„Byla tma a studená voda… ale pak přišel můj kůň. Ten, co mě zachránil.“
Epilog
Na mostě v Dolní Lhotě dnes stojí malá pamětní cedule:
„Na tomto místě chtěl člověk vzít život. Ale zvíře ho vrátilo zpět.“
Na památku Argona, koně s největším srdcem.