Byla to obyčejná noc jako každá jiná. V domě panovalo ticho, světla byla zhasnutá a mladí rodiče, Jana a Michal, spali vyčerpaně po dalším náročném dni s jejich tříměsíční dcerou Eliškou. U jejich ložnice tiše ležel jejich věrný pes Max – osmiletý labrador, kterého považovali za člena rodiny.

Max byl vždy klidný, vyrovnaný a nikdy neudělal nic nepředvídatelného. A právě proto je jeho noční chování naprosto šokovalo.

Kolem třetí ráno se najednou prudce zvedl, proběhl chodbou a začal zuřivě štěkat u dveří dětského pokoje. Michal se lekl a vyskočil z postele, následovaný Janou. Než k němu doběhli, Max už předními tlapami vyskočil na postýlku a hlasitě kňučel, vrčel a snažil se dostat dovnitř.

V první chvíli se rodiče vyděsili – co se to děje? Proč jejich klidný pes takhle vyvádí? Michal rozsvítil a oba nahlédli do postýlky. To, co uviděli, jim vyrazilo dech.

Malá Eliška nedýchala.

Její tělíčko bylo nehybné, bledé, ručičky bez života. Okamžitě ji vytáhli a Jana začala křičet, zatímco Michal s rozechvělýma rukama zahájil resuscitaci, kterou znal z kurzu první pomoci. Mezitím zavolali záchranku.

Po nekonečných dvaceti sekundách se Eliška náhle nadechla a začala plakat. Nikdy předtím ten zvuk nezněl tak nádherně. Oba rodiče propukli v slzy.

Sanitka přijela během několika minut a odvezla je do nemocnice. Lékaři potvrdili, že šlo o zástavu dechu, pravděpodobně způsobenou refluxem. Kdyby Max nezareagoval, říkali, že každá další minuta mohla být osudová.

Od té chvíle už na něj nikdy nepohlédli jako na „jen psa“. Max se stal hrdinou. Nejen v jejich očích, ale i v očích doktorů, sousedů a celého města, když se jejich příběh dostal do místních novin.

Jana později řekla:
„Kdybych mohla, dala bych Maxovi medaili. Ale vím, že jemu stačí, že jsme v bezpečí. A že malá Eliška bude žít. Díky němu.“

Jejich pes neštěkal ze strachu. Štěkal, protože cítil, že něco není v pořádku. Cítil to dřív než technika, dřív než lidé. A právě díky téhle zvířecí intuici dnes Eliška běhá po zahradě, směje se – a Max jde tiše za ní, jako její anděl strážný na čtyřech tlapkách.

Někdy se hrdinové nepoznají podle pláště. Někdy mají chlupy, teplý čumák a obrovské srdce.