Byl to krásný jarní den. Slunce svítilo, vzduch byl čistý a hory zalité světlem lákaly turisty z širokého okolí. Oblíbená kamenná vyhlídka nad soutěskou Orlí skála byla jako vždy plná lidí – rodiny s dětmi, páry, fotografové. Nikdo netušil, že během několika vteřin se z místa krásy a klidu stane dějiště jedné z největších tragédií regionu.

Krátce po poledni se země zachvěla.

Nejdřív jen jemně – jako když pod nohama projede těžký nákladní vlak. Lidé se rozhlíželi, někteří se smáli, jiní vytahovali mobily, aby natáčeli „neobvyklý pocit“. Ale to, co mělo být jen krátkým otřesem, se během vteřin změnilo v plnohodnotné zemětřesení.

Zem praskala. Stromy se kývaly. A pak přišlo nejhorší: kamenná vyhlídka, postavená před více než 80 lety z těžkých žulových bloků, se začala drolit.

Lidé křičeli. Ti, kteří stáli blízko okraje, se snažili utéct. Ale konstrukce nevydržela. S rachotem se část vyhlídky zřítila do hloubky desítek metrů, a s ní i několik návštěvníků, kteří nestihli ustoupit.

Ti, kteří stáli opodál, zůstali jako zkamenělí. Někteří plakali, jiní se marně snažili dovolat pomoci. Mobilní signál kolísal, sirény byly slyšet až po několika nekonečných minutách.

Záchranáři, hasiči, horská služba – všichni dorazili během půl hodiny. Nasadili lana, sestupovali k troskám. Našli přeživší, ale i oběti.

Pozdější vyšetřování ukázalo, že kamenná konstrukce byla oslabena dlouhodobou erozí a prasklinami, které nebyly včas opraveny. Menší otřesy v předchozích týdnech už narušily její stabilitu – ale nikdo netušil, že katastrofa je tak blízko.

Dnes je místo uzavřeno. Místo informační cedule a směrovky tam stojí malý památník se jmény obětí a nápisem: „Na výšinách hledali klid – odešli navždy.“

A kraj, který byl vždy symbolem krásy a klidu, si nyní nese jizvu, která se jen tak nezahojí.