Byl to obyčejný den ve městě, rušné ulice, spěchající lidé, vozy troubící v dopravní špičce. Mezi tím vším seděla na chodníku starší žena. Měla unavený výraz, špinavé ruce, v klíně deku a vedle sebe malý batoh se vším, co jí zbylo. Nebylo na ní nic nápadného — kromě tiché důstojnosti, se kterou přijímala pohledy kolemjdoucích. Právě ona se stala hlavní postavou příběhu, který zaskočil i zkušeného podnikatele.

Martin Novotný, český milionář, který vydělal své jmění ve světě investic, byl na cestě z obchodní schůzky, když si jí všiml. Něco ho přimělo zastavit. Bez většího přemýšlení k ní přistoupil, zeptal se na její jméno (odpověděla „Anna“) a pár minut si s ní povídal. Potom vytáhl obálku a podal jí pět tisíc amerických dolarů — částku, kterou by mnozí během dne ani nezaregistrovali, ale pro ni to mohlo znamenat nový začátek.

Martin si myslel, že tím jejich setkání skončilo. Ale později, zvědavost a určitý vnitřní neklid ho přiměly Annu nenápadně sledovat. Chtěl vidět, co si bezdomovkyně s takovou sumou peněz koupí. Čekal všechno možné — alkohol, cigarety, levné oblečení, možná nějaké podivné rozhodnutí z beznaděje. Jenže to, co uviděl, ho doslova vyvedlo z míry.

Anna si nejprve zamířila do malé papírnictví, kde si koupila sešit, propisku a obálky. Poté zašla do knihkupectví a koupila si učebnici základní angličtiny. Následně si v second handu pořídila jednoduché, ale čisté oblečení. Večer ji Martin zahlédl, jak se ubytovala v levném hostelu. Nic zbytečného. Žádné impulzivní výdaje.

Další dny ukázaly ještě víc. Anna navštívila místní charitu a darovala 500 dolarů na podporu dalších žen v nouzi. Zbytek peněz investovala do kurzů — chtěla se znovu naučit pracovat s počítačem a připravovala se na návrat do běžného života. Pracovala kdysi jako účetní, než přišla o všechno kvůli rozvodu a zdravotním problémům. Peníze od cizince jí nedaly bohatství, ale možnost — a tu uchopila pevně oběma rukama.

Martin, který se považoval za realistu a člověka tvrdého byznysu, najednou cítil, že je svědkem něčeho mimořádného. Jeho dar nebyl promarněn, naopak. Ukázal, že naděje může klíčit i tam, kde bychom ji nečekali. Rozhodl se tehdy, že z této zkušenosti vznikne nový projekt — fond mikrograntů pro lidi bez domova, kteří chtějí znovu začít. A první ambasadorkou tohoto fondu se stala právě Anna.