Když lev uvidí svou kořist, nastává okamžik, který připomíná vystřelenou šípu z nataženého luku. Jeho svalnaté tělo se napne, všechny smysly se soustředí jen na jeden cíl – zachytit zvíře před sebou. Jeho mohutné končetiny se začnou prudce pohybovat, dupají do země jako bicí nástroj, který udává rytmus honičky.

Během pár sekund nabere neuvěřitelnou rychlost, která dokáže překvapit i ty nejzkušenější obyvatele divočiny. Každý krok lva je pevný a jistý, nohy se zabořují do země a okamžitě ji opouštějí, jako kdyby byl sám příroda v pohybu. Prach se víří kolem, trsy vysoké trávy se klaní před jeho silou a nic mu nestojí v cestě.

Jeho oči jsou jako zaměřovače, neztrácejí svůj cíl ani na chvíli. Všechen jeho pohyb je ladný a přesný, jako by byl stvořen k této honičce od samého začátku. A když se konečně přiblíží ke kořisti, jeho drápy a čelisti ukážou sílu, která odjakživa činí lva králem savany.

Tento okamžik není jen o lovu, je to vystoupení přírody v její nejryzejší podobě – napětí, síla, rychlost a neúprosnost. Lev jako král divočiny ukazuje, proč mu patří nejvyšší místo v potravním řetězci a proč je jeho honička tak fascinující a zároveň děsivá k vidění.