Tahle slova neřekl ve vzteku. Řekl je klidně, s pohledem plným hrdosti. Už dlouho slyšel poznámky, pohledy, šeptání za zády. Někomu vadí, že není podle představ. Že není jako ženy z titulních stran, že nehraje roli „dokonale krásné“. Ale ona nikdy nemusela.

Je jiná — a právě proto je výjimečná. Silná, chytrá, věrná, srdcem na správném místě. Spolu zvládli chvíle, které by jiné rozdělily. Smáli se tam, kde jiní jen mlčeli. A milovali se i ve dnech, kdy bylo všechno těžké.

Lidé vždycky budou mluvit. Ale on ví jedno: miluje ženu, která mu dává víc, než by kdy našel v jakémkoli „ideálu“. A to mu úplně stačí.