Den před svatbou vyrazil Filip, nadšenec do divoké přírody a zároveň budoucí ženich, na poslední výpravu do nedalekých bažin. Chtěl si pročistit hlavu, utéct na chvíli před stresem z příprav. V bahně u řeky narazil na něco nečekaného — malé tygří mládě, téměř utopené, bezmocné. Instinktivně ho vytáhl ven, zabalil do své bundy a rozhodl se ho odvézt později do záchranné stanice. Jenže v zápalu záchrany si nevšiml dvou jantarových očí, které ho sledovaly zpoza rákosí. Matka.

Ráno proběhlo podle plánu. Hosté se shromáždili, hudba začala hrát, nevěsta vstoupila s úsměvem na tváři. Všechno šlo dokonale — až do chvíle, kdy se uprostřed obřadu pod jejími šaty začalo něco hýbat. Nejdřív jen jemně. Pak silněji.

Nevěsta ztuhla, ženich zbledl a jeden z hostů vyjekl. Ze spodničky se najednou vysoukal malý, pruhovaný tvoreček a zamňoukal. Smích, šok a totální chaos. Jenže v dálce se ozvalo něco dalšího — hluboké, varovné zavrčení.

Nikdo z přítomných ještě netušil, že opravdové drama teprve začíná.