Byl to večer, který měl být jen formálním setkáním. V luxusní restauraci u okna seděla Anna, žena na invalidním vozíku, klidná, ale v očích jí bylo vidět napětí. Naproti ní se posadil její manžel Lukáš – a vedle něj mladá těhotná žena, kterou bezostyšně představil jako «nový začátek».

Bez soucitu, bez taktu, jí Lukáš oznámil, že manželství je pro něj minulost. Řekl to nahlas, aby to slyšela celá restaurace. Někteří hosté odvraceli pohled, jiní jen zírali. Ale Anna neplakala. Neprosila.

Místo toho vytáhla z kabelky malý flash disk a s naprostým klidem ho položila na stůl.

„Tady je kompletní záznam tvých e-mailů, převodů peněz z mého účtu na tvé podnikání, a taky pár zajímavých videí z tvého ‘služebního’ víkendu,“ řekla tichým hlasem. „A tohle všechno už má i můj právník.“

V tu chvíli se otevřely dveře a do místnosti vešel postarší muž s výrazným kufříkem. Bez zbytečných slov si stoupl vedle Anny a dodal:
„Zdravím, pane Nováku. Přicházím s návrhem na mimosoudní vyrovnání. Rád vám vše vysvětlím – před svědky.“

Restaurace ztichla. Lukáš ztratil barvu. A jeho milenka? Ta vstala a odešla beze slova.

Anna ten večer neodešla zlomená. Odešla vítězně – důstojná, silná a s hlavou vztyčenou.