Bylo úterní ráno v centru Ostravy, provoz běžel jako obvykle: tramvaje zvonily, lidé spěchali do práce a rodiče vodili děti do školy. Nic nenasvědčovalo tomu, že se během několika minut stane něco, co šokuje celé Česko.

Na křižovatce ulic Nádražní a Českobratrské si kolemjdoucí všimli muže s kočárkem. Zpočátku nepůsobil nijak zvláštně – působil jako obyčejný otec, který šel se svým miminkem na procházku. Ale pak se stalo něco naprosto nepochopitelného.

Muž náhle zastavil u kanálové mříže, opatrně vyndal dítě z kočárku – zabalené v bílé dece – a začal ho pomalu spouštět dolů, přímo do šachty.

Kolemjdoucí ztuhli. Jedna žena začala křičet. Dva muži přiběhli, aby muže zastavili. Jeden z nich dokonce začal tahat dítě zpět.

Muž nereagoval agresivně. Naopak — působil klidně, až nepřirozeně vyrovnaně. Řekl jen:

„Tam dole někdo čeká. On musí jít za ním.“

Policie dorazila do pěti minut. Dítě bylo zachráněno — nebylo zraněné, jen zmatené a tiché. Muž byl okamžitě zadržen. Případ se zdál jasný: psychická porucha, pokus o ublížení na zdraví. Ale jak vyšetřování pokračovalo, začalo se objevovat něco mnohem podivnějšího.

Zadržený byl identifikován jako Adam S., 36letý inženýr a otec čtyřměsíčního syna Olivera. Bez záznamu, bez problémů v rodině, bez známek násilí. Ale s jedním temným stínem v minulosti.

Před dvěma lety Adam přišel při výbuchu plynu o svého staršího syna, Matěje, tehdy dvouletého. Tělo se nikdy nenašlo – pouze jeho oblečení, kousek hračky… a výpověď jednoho z hasičů, který tvrdil, že slyšel dětský pláč přicházející „z podzemí“, ze starých technických chodeb pod městem.

Tato slova prý Adam nikdy nepřestal slyšet v hlavě.

Od narození Olivera se podle výpovědi jeho manželky začal měnit. V noci vstával a prý říkal, že „někdo volá dítě z podzemí.“ Tvrdil, že Matěj „není pryč, jen čeká na bratra“. Rodina to přičítala zármutku. Ale nikdo netušil, jak hluboko bolest zakořenila.

Ten den, kdy Adam spustil Olivera do kanálu, prý jen následoval „hlas, který ho vedl“.

Psychiatři označili stav Adama jako akutní posttraumatickou psychózu. Byl převezen do specializovaného zařízení v Brně. Dítě je nyní v péči matky, je zdravé a lékaři nezaznamenali žádnou újmu.

Ale lidé v Ostravě začali znovu mluvit o starých tunelech, které vedou pod městem. O případech ztracených dětí. O zvucích, které podle některých v noci z kanálů stoupají.

Co přesně Adam slyšel? A byl opravdu jediný?

Na tuto otázku zatím nikdo nemá odpověď.