Finále ve skocích do vody z desetimetrové věže na olympijských hrách mělo být velkolepé, ale zároveň podle mnohých předvídatelné. Favoritky byly jasné – Číňanky, Američanky, možná jedna Kanaďanka. Ale nikdo nepočítal s ní. Nikdo nepočítal s Lenkou Novotnou.
Dvacetiletá Češka z Brna se kvalifikovala mezi poslední, potichu, bez fanfár a bez sponzorů. Média o ní téměř nepsala. „Další účastnice bez šance,“ zaznělo v jedné zahraniční sportovní relaci.
Ale to, co se stalo během jejího posledního skoku, vstoupilo do dějin nejen českého, ale i světového sportu.
Závěrečné kolo. Na tabuli svítilo její jméno. Stála na okraji desetimetrové věže. V hale panovalo ticho. Každý čekal korektní výkon, možná pokus o osobní rekord. Ale místo toho…
Lenka předvedla kombinaci, kterou do té doby žádná žena v historii olympijských skoků neuskutečnila.
Trojitý salto vzad s dvojitou vrutí. Skok tak obtížný, že se ho většina mužských skokanů obává. A ona – bez známky nervozity – se odrazila… a letěla jako šíp.
Dokonalá rotace. Precizní držení těla. Voda rozstříknutá jen minimálně.
A pak… nastal absolutní chaos.
Publikum vyskočilo ze sedadel. Trenéři plakali. Komentátoři oněměli. A tabule? Ta ukázala něco, co málokdo kdy viděl: čisté desítky od všech rozhodčích.
Lenka se vynořila z vody, zmatená, ale usmívající se. Netušila, co právě způsobila. Žádné gesto, žádná oslava. Jen klidný výdech. Jak sama později řekla:
„Nepotřebovala jsem vyhrát. Chtěla jsem si jen dokázat, že to zvládnu.“
A právě tady příběh nabírá ještě hlubší rozměr.
Před necelými dvěma lety Lenka prodělala vážné zranění páteře při autonehodě. Lékaři jí tehdy říkali, že bude ráda, když bude znovu chodit. O sportu se nemluvilo vůbec. Jenže ona nepřestala snít.
Tajně trénovala. Každý den, bez zázemí, bez pozornosti. A když se jí podařilo kvalifikovat, bylo to pro ni už vítězství. Ale ten skok, to byla síla vůle, odvaha i výzva osudu.
Dnes o ní mluví celý svět.
O dívce, která přepsala pravidla.
O Češce, kterou nikdo nečekal.
A která se stala legendou během tří vteřin letu.