Byla tma, ale východ slunce už barvil obzor do šedooranžova. Ulice byly tiché, jen sem tam projel první ranní autobus. Na rohu Malé Štěpánské a Myslíkovy stála stará žena a třásla se zimou — nebo strachem. Držela mobil a třesoucím se hlasem opakovala do sluchátka:
— Je tam rakev. Uprostřed chodníku. Zavřená. Nikdo kolem. Jen tak… tam leží.

Dispečer jí zpočátku nevěřil. Ale hlas staré paní zněl až příliš skutečně. A tak byl vyslán nejbližší hlídkový vůz. Dorazil za sedm minut. A skutečně — tam, mezi vchodem do starého činžáku a lavičkou pod javorovým stromem, ležela masivní dřevěná rakev. Bez květin, bez jakéhokoli označení, prostě tam byla. Opřená lehce zešikma, jako by ji někdo v noci zapomněl.

K místu byl povolán poručík David Kovář. Ostřílený kriminalista, který za svou dvacetiletou kariéru zažil ledacos. Ale i on měl při pohledu na opuštěnou rakev nepříjemný pocit v žaludku.

— Zabezpečte prostor, přikázal klidně. A připravte nástroje na otevření víka.

Jeden z mladých strážníků přistoupil s páčidlem. Víko rakve bylo neobvykle těžké, jako by se bránilo otevření. Když konečně povolilo a víko se nadzvedlo, čekal je pohled, který zastavil čas.

Uvnitř nebylo tělo.

Byla tam jen… dětská kolébka. Starodávná, dřevěná, lehce se houpala. A v ní — panenka. Skleněné oči, bílé šaty, tvář popraskaná, jako by přežila požár. Na jejím klíně ležel dopis.

Kovář si ho vzal do rukavic. Černý inkoust, pečlivě psané písmo:
„Tohle je první. Každý, kdo si myslí, že zná pravdu, ji teprve pozná. Dítě spí, ale minulost je vzhůru.“

V ten moment se všechno změnilo.

O několik hodin později byla nalezena druhá rakev — tentokrát před základní školou. Uvnitř fotografie pohřešovaného učitele. Večer pak třetí — na peronu opuštěného nádraží. A s každou další přibývalo otázek a ubývalo odpovědí.

Vyšetřování se rozpadalo. Podezřelí přibývali, motivy se ztrácely. Média šílela, veřejnost panikařila. Ale ten, kdo celou hru rozehrál, zůstával neviditelný — a o krok napřed.

David Kovář věděl jediné: ta první rakev nebyla varování.
Byla pozvánka.

A noční můra právě začala.